Planeta Uran, objevená W. Herschelem r. 1781 působila těžkosti. Nechtěla obíhat po dráze, kterou jí hvězdáři propočítali. Mladý Angličan Adams začal už na studiích uvažovat o tom, zda by na její dráhu nemohla působit planeta obíhající po dráze asi dvakrát větší než je dráha Uranu. V letech 1843 - 1845 svou myšlenku podložil propočty a dopisem to oznámil řediteli greenwichské hvězdárny. S ověřením Adamsových předpokladů však v Greenwichi nepospíchali. Anglie tak přišla o velký objev. V roce 1845 propočítal dráhu nové planety podobným způsobem Leverrier a podle těchto výpočtů objevil Galle roku 1846 v blízkosti teoreticky udaného místa planetu Neptun. Nakonec byl spor mezi Anglií a Francií v otázce prvenství rozřešen tak, že byl uznán oběma. Mimo jiné Adams v roce 1866 ukázal, že meteorický roj Leonid souvisí s drahou komety, precizně studoval pohyb Měsíce a zemský magnetismus.