Celý svůj život požila v Boloni. Kromě italštiny ovládala i latinu a francouštinu. Se základy logiky, matematiky a přírodních věd ji seznámil rodinný lékař, profesor boloňské univerzity Gaetano Tacconi. Díky Prosperu Lamberinimu (později známému jako Benedikt XIV.) se o ní 17. dubna 1732 dozvěděla na veřejné disputaci boloňská univerzita. O měsíc později jí byl udělen doktorát z filozofie (matematiky a fyziky) a tu také začala na boloňské univerzitě přednášet.
V osmadvaceti se provdala za lékaře Giovanniho Veratima. Měli spolu osm dětí a společný zájem o využití elektřiny v lékařství. Její zájem se více soustředil na řešení fyzikálních problémů, studium a komentář Newtonova veledíla Philosophiae naturalis principia mathematica, přípravu a předvádění fyzikálních experimentů a psaní vědeckých pojednání: 13 o fyzice, 11 o hydraulice, 1 o mechanice, 1 o chemii a 2 o matematice.
Jako první ženě v novodobé historii jí byl přidělen svými kolegy - muži nejen doktorát, ale i titul univerzitní profesorky.
Literatura
[1] Poslání Italky Laury Marie Catariny Bassi, Rozhledy matematicko fyzikální, ročník 80/1