Slavní matematici, fyzici a vynálezci

Georg Joachim von Lauche, latinsky zvaný Rheticus

1514 - 1574

Koperníkův pomocník

Ze zivota

Narodil se někde na rozhraní Rakouska a Švýcarska. Od 18 let studoval na Wittenberské univerzitě, na níž ihned začal učit a později se stal i profesorem. Během studia se doslechl, že v Polsku žije člověk, který se zabývá oběhem planet okolo Slunce. Tak se tedy v roce 1539 poprvé dozvěděl o Koperníkovi. Na radu profesora matematiky Schonera odešel přímo za Koperníkem do Fromborku, zdrojem heliocentrických myšlenek. Vezl s sebou vzácný dar - několik knih: Ptolemaiův Almagest vydaný 1515, latinské překlady arabských spisů Džabira ibn Affa.

Ve Fromborku nebyla náboženská situace příliš vhodná pro vědecké bádání, a proto se oba přestěhovali do Lubavy v Prusku na biskupský dvůr Friedmana Giese. Již tři roky před vydáním Koperníkových Oběhů nebeských vydal v roce 1540 v Gdaňsku jakousi recenzi s názvem Narratio prima ..., které mělo upozornit učennou Evropu na příchod vynikajícího Koperníkova díla.

O rok později Rheticus opustil Koperníka a stal se děkanem artistické fakulty ve Wittenberku a později i v Lipsku. Toto město však opustil velmi rychle, protože po sobě zanechal spoustu dluhů.

Rheticus a Koperníkova kniha O obězích nebeských sfér

Rheticus zůstal s Koperníkem nadále v kontaktu. Zasloužil se o urychlení a vydání jeho knihy O obězích nebeských sfér. Koperník poslal po Giesovi rokupis Rheticovi pro nakladatele J. Petreia v Norimberku. V té době však byl Rheticus jmenován profesorem na univerzitě v Lipsku, a proto svěřil Koperníkovo dílo Ondřejovi Osianderovi. Ten k dílu připojil anonymní předmluvu, ve která uvádí, že hlavní myšlenky této knihy jsou hypotézy. Učinil tak bez vědomí samotného Koperníka i Rhetica.

Rheticus byl ve spojení s Tadeášem Hájkem z Hájku. Seznámil ho s Koperníkovým heliocentrismem. Rhetocovy zájmy byly široké - astronomie, matematika, alchymie až po astrologii. Není proto divu, že spolupracoval s Hájkem na Aphorismorum metoposcopicorum libellus umus (vydáno ve Frankfurtu 1584), na knize o věštění z vrásek na čele.

V roce 1563 dostal Rheticus pozvání na pařížskou Sorbonnu. Toto pozvání však odmítl a zamířil na východ. Získal pozvání od moldavského vévody Despoty na jeho dvůr. Během cesty se zastavil v Košicích a v roce 1574 zde zemřel.

Literatura

[1] Jáchim F.: Georg Joachim Rheticus, MFI 13 2003/2004

A B C D E F G H J K L M N O P R S T V W Z

WebZdarma.cz